Budějovice jako významný dopravní uzel hrály v rámci dopravy v českých zemích a později i v rámci rakouskouherské monarchie důležitou úlohu, a to nejen v přepravě zboží a osob, ale i poštovních zásilek a zpráv.
Od počátků k roku 1918
Po roce 1527 došlo ke zřízení státního poštovního spojení mezi Prahou a Lincem. Jednou ze stanic na této cestě se staly České Budějovice. Patrně prvním českobudějovickým poštmistrem byl Paul Kaiser, majitel zájezdního hostince na Pražské třídě (v místech stávajícího Koldomu), připomínaný 1533. V tomto hostinci, zvaném později Na staré poště, sídlila pošta s přestávkami do 1711, kdy ji poštmistr Maxmilián Leopold Slamenský přenesl do svého domu na náměstí Přemysla Otakara II. č. 4.
Od roku 1731 byla pošta umístěna na náměstí Přemysla Otakara II. č. 15. O dvacet let později obdržel poštmistr Jan Josef Stein na svůj úřad dědičné právo, ale v jeho rodě zůstal jen do roku 1773.
Po roce 1782 přestěhoval další poštmistr František Měšťák poštu do domu na nároží Biskupské ulice č. 1 a náměstí Přemysla Otakara II. Stávající podoba tohoto objektu, nazývaného někdy rovněž Stará pošta, pochází z obnovy po požáru 1868 a pošta zde sídlila až do roku 1918.
Někdy v první čtvrtině 19. století se na budějovické poště začala využívat první poštovní razítka. Před nimi bylo místo odeslání na obálce uvedeno jen ručně (buď prostou poznámkou „Budweis“, případně doplněnou o německé „von“ nebo zkratkou „v“) a v případě doporučeného dopisu byla připojena poznámka „NOTA BENE“ či „NB“.
Do roku bylo možné, aby poštovné uhradil v plné výši buď odesílatel, adresát, nebo aby se o poštovné oba podělili rovným dílem. Tato skutečnost byla na dopise vyznačena tak, že zásilku zcela vyplacenou odesílatelem poštovní úředník přeškrtl křížem, vyplacenou z poloviny přeškrtl jednou diagonálně a tu, u které mělo být poštovné vybráno od adresáta nechal bez poznámky. Později se na vyplacených obálkách začaly objevovat rukopisné poznámky „FRANCO“ a aby si pošťáci práci usnadnili, začali dokonce používat razítko, které mělo být červené.
Přelomovým v poštovním provozu v celé monarchii byl bezpochyby rok 1850, kdy byly uvedeny do oběhu první poštovní známky. Do té doby bylo poštovné hrazeno vždy v hotovosti. Poštovní známky byly znehodnocovány běžným denním razítkem.
V Budějovicích ale bylo v prvních letech (možná pouze v prvním roce platnosti známek) užíváno i takzvané „němé razítko“, na kterém nebylo uvedeno místo ani datum. Tato němá razítka jsou velmi výjimečná, protože je v monarchii využívalo pouze několik měst, kromě Budějovic například i Tábor, Znojmo, Počátky, Krnov nebo Vídeň.
Až do roku 1872, kdy byla pošta v Budějovicích zestátněna, provozovali poštu poštmistři dědičně. Teprve od tohoto roku se pošta stala erární. Kromě přepravy zásilek k provozu pošty patřila i přeprava osob dostavníky a později i provoz telegrafu a telefonu. Kolem roku 1860 měl poštmistr Jan Achatz 40 – 50 koní a pošta ročně vypravila asi 340 tisíc dopisů a 74 tisíc balíků. Význam osobní přepravy časem klesal, protože ji na hlavních a později i vedlejších trasách nahradila železnice, ale počet zásilek dramaticky rostl.
V rámci poštovní reformy došlo v roce 1896 k novému označení hlavní pošty. Tato nesla od tohoto roku nový oficiální název Poštovní úřad Budějovice 1.
Stoupající počet zásilek si vynutil již koncem 19. století zřízení pobočných poštovních úřadů. Nejpozději v roce 1876 vznikla nádražní pošta (od zmínění reformy z roku 1896 Poštovní úřad 3), která byla po zprovoznění nového Hlavního nádraží v roce 1908 přemístěná do nové budovy vedle nádraží (Nádražní třída č. 16).
V roce 1891 byla otevřena filiálka pošty v Jeronýmově ulici (od roku 1896 označená jako Poštovní úřad 2), která od roku 1901 sídlila v již neexistujícím objektu č.p. 292 v Hardthmuthově (dnes Mánesově) ulici naproti Hardtmuthově vile.
Poslední poštovní úřad z doby monarchie byl pak zřízen v roce 1896 v ulici 28. října č. 13 a nesl označení Poštovní úřad 4. Ten byl později přemístěn na Pražskou třídu č. 15.
Mezi lety 1915 a 1918 postavila pražská firma bratři Neugebauerové novou poštovní budovu na Senovážném náměstí č. 1, kam byla pošta 1918 přemístěna z již nevyhovujícího objektu v Biskupské ulici č. 1 a označena jako Poštovní úřad 1, případně jako hlavní pošta.
Po roce 1948
Po roce 1948 připadly pošty pod Okresní správu spojů, došlo k reorganizaci, přemístění některých poštovních úřadů a vzniku nových; dosavadní Poštovní úřad 3 u nádraží se 1953 změnil na Poštovní úřad 2 a naopak z Poštovního úřadu 2 v Mánesově ulici se stal Poštovní úřad 3. Po připojení okolních obcí k městu byly tamní pošty nově označeny: pošta ve Čtyřech Dvorech, vzniklá 1919, dostala 1952 název Poštovní úřad 5 a pošta v Suchém Vrbném, existující od 1912, byla 1952 označena jako Poštovní úřad 6. Došlo k otevření nových pošt: 1954 Poštovní úřad 7 v Rožnově, 1956 Poštovní úřad 8 v Mladém, 1957 Poštovní úřad 9 na Dobré Vodě, 1959 Poštovní úřad 10 v Nemanicích. Roku 1972 proběhla modernizace budovy hlavní pošty na Senovážném náměstí; v té době doručila českobudějovická pošta měsíčně kolem 600 000 zásilek, 250 000 novin a časopisů a zaměstnávala 60 doručovatelů. Roku 1982 byla otevřena nová moderní poštovní budova, projektovaná L. Konopkou, na Pražské třídě č. 69 vedle obchodního domu Družba a do ní byla (dočasně do roku 1991) přemístěna ze Senovážného náměstí Pošta 1. Nově vznikla 1983 Pošta 11 na sídlišti Vltava a 1987 Pošta 12 na sídlišti Máj. Roku 1994 vznikla na sídlišti Máj nová poštovní budova, do níž se nastěhovala Pošta 5 ze sídliště Šumava. Objekt hlavní pošty na Senovážném náměstí byl dostavěn a zmodernizován 2001. Po odloučení Dobré Vody od Českých Budějovice přestala 1993 tamní pošta užívat označení Pošta 9, které pak získala 2002 malá pošta umístěná v objektu Krajského úřadu. Roku 2006 byla zřízena Pošta 13 v objektu obchodního domu Tesco. V Českých Budějovicích existují ještě specializované pošty. U Nemanic vznikla překládková pošta zprvu jako detašované pracoviště nádražní pošty a 1996 se proměnila v samostatnou Poštu 02. Tamtéž fungují Pošta 20 a Pošta 90 pro specializované služby pošty. Při zavedení poštovních směrovacích čísel 1973 dostaly České Budějovice globální PSČ 370 00 a jednotlivé pošty pak 370 01 až 370 13. Pro specializované pošty jsou určena PSČ 370 18 až 370 20. Označení Poštovní úřad bylo oficiálně změněno na název Pošta v roce 1963. Po roce 1990 se postupně od pošty uvolňovaly telekomunikační služby, až se zcela osamostatnily a byly privatizovány.